Minimální mzda a její dopady

Vedení MPSV a vláda ČR si vytýčilo několik cílů, které se snaží prosazovat bez ohledu na reálnou situaci nebo podstatné souvislosti a dopady. Jedním z cílů je snaha navyšovat sazby minimálních zaručených mezd. Na rozdíl od vládních politiků a odborářů (a mnohých novinářů) hovoříme v množném čísle, protože v ČR nemáme jednu minimální mzdu, ale 8 stupňů minimální zaručené mzdy, kdy pracovní činnosti jsou do těchto stupňů zařazovány podle složitosti. (viz nařízení vlády č.567/2006 Sb. v platném znění). Navýšení a dopady do cen služeb jsme rozebírali v  dokumentu „Analýza k minimálním mzdovým nákladům od 1.1.2015“. Teď bychom se podívali na tuto problematiku v souvislosti s vývojem zaměstnanosti v oblasti SBS.

Zároveň s tímto příspěvkem zveřejňujeme doplněnou statistickou řadu počtu zaměstnanců v oblasti SBS a počtu vydaných koncesních listin pro oblast SBS. Díky tomu, že tuto řadu doplňujeme od 31.12.2009 v půlročních intervalech. Máme k dispozici ucelenou řadu uvedených parametrů od počátku tzv. „ekonomické krize“.

První zajímavý údaj můžeme spatřit v tom, že uprostřed „ekonomické krize“ tj. k 31.12. 2011 byl počet pracovníků 56 711 tedy o 3 438 zaměstnanců více než na počátku. Od tohoto data však začíná pokles počtu zaměstnanců a to výrazně, o 2-3000 zaměstnanců za rok až na konečných 47 485 osob k 31.12.2014. Pokles mezi 31.12.2009 a 31.12.2014 činí 5 918 zaměstnanců. (Pokles oproti vrcholu k datu 31.12.2011 činí 8 858 zaměstnanců). Jenom mezi daty 30.06.2013 a 31.12.2014 došlo k poklesu o 4 420 zaměstnanců.

Vzniká zde proto otázka. Proč dochází v oblasti SBS k tak razantnímu ročnímu poklesu?, Je možno vysledovat v oblasti SBS jevy, které by bylo možno vztáhnout k tomuto poklesu, který s ohledem na ekonomické oživění není „logický“?

V prvé řadě je potřeba vyslovit tezi, že od cca.roku 2009/2010 můžeme zaznamenat razantní nástup společností, které zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením a na jejich zaměstnávání čerpají dotaci (8000-10 000 Kč na osobu měsíčně plus další výhody) a soutěží tak o co nejnižší cenu ve veřejné zakázce. Jako jeden z mnohých můžeme uvést jako příklad ostrahu úřadu vlády, kdy cena byla v roce 2010 58 Kč bez DPH/hod., aby následně v roce 2013 poklesla na 46,84 Kč bez DPH/hod. Státní úřad inspekce práce, který má za úkol kontrolovat subjekty, zda dodržují pracovněprávní povinnosti, povinnosti na úseku BOZP a zda nerealizují nelegální zaměstnávání, byl v témže roce střežen za cenu 82,50 Kč bez DPH/ hod. I když vliv na situaci v oblasti SBS tato skutečnost jistě má, nevysvětluje to pokles zaměstnanců jako celek, protože i tito zaměstnanci by měli být uváděni v celkovém počtu zaměstnanců.

Pokusili jsme se zachytit pokles počtu zaměstnanců mezi 30.06.2013 a 31.12.2014 z jiného úhlu. V roce 2013 v prvém pololetí došlo k nabytí účinnosti předpisů platných pro oblast Pracovně lékařských služeb (PLS) a zvýšení nákladů v této oblasti pro zaměstnavatele o cca. 200-300 Kč ročně na každého zaměstnance. Zároveň od 01.08.2013 došlo k navýšení minimálních mzdových stupňů – II. stupni- kam zařazujeme většinu činností v oblasti SBS – o 500 Kč/měsíčně na 59,60 Kč/hod. (počítáno při přepočtu na 37,5 hodinový pracovní týden platný pro třísměnný nebo nepřetržitý pracovní režim). Navýšení k 01.01.2015 následně činilo 800 Kč měsíčně tj. základní sazba hodinové mzdy činí 64,80 Kč.

Co se stane, když se pokusíme spočítat množství vyplacených mezd při základním měsíčním úvazku (7,5 hod x 21,2 dnů celkem 159 hodin) a příslušnou hodinovou mzdu k 30.6.2013 x počet zaměstnanců k 30.06.2013? A srovnáme s výsledkem stejného výpočtu , kde hodinovou mzdu použijeme ve výši účinné k 01.01.2015 a počet zaměstnanců známých k 31.12.2014 s tím, že budeme předpokládat, že v roce 2015 nedojde k dalšímu poklesu počtu zaměstnanců.

Výsledek: Tabulka nám ukazuje, že přes zvýšení mzdových nákladů (navýšení mzdové sazby za hodinu práce na základě zvýšení zaručené mzdy), došlo ke srovnatelnému poklesu zaměstnanců a úroveň mezd vyplacených v oblasti SBS tak zůstává v podstatě konstantní.

Zkusíme tento výpočet provést s trochu změněnými hodnotami, které budou možná blíže k realitě. Počet zaměstnanců vezmeme dle stavu k 31.12.2012 tj. použijeme počet zaměstnanců, který byl před vstupem do roku , kdy došlo ke změnám mzdového stupně a navýšení nákladů na PLS.

Výsledek: Nárůst hodinových mzdových nákladů je 14,41% při navýšení celkových vyplacených mezd 2.84%, protože zaniklo v oboru 5 342 pracovních míst. Vezmeme-li ale do úvahy, že mnoho subjektů muselo (s ohledem na stagnaci a poklesy cen) řešit nárůst mzdových hodinových nákladů tím, že omezí vyplácené benefity – stravenky, „ošatné“ a další, které znamenaly pro zaměstnance příjem formou „čistého příjmu“ lze říci, že nárůst vyplacených mezd o 2.84% se zřejmě nekoná, protože došlo k úspoře v jiné kapitole. Započítat tak lze nárůst odvodů na sociální a zdravotní pojištění ve výši cca. 2,84%, kdy je otázkou, zda tento nárůst odpovídá poklesu zaměstnanosti o 10,11%. a tedy nárůstu nezaměstnanosti se všemi důsledky.

Zkusme teď predikovat, co se stane, když v roce 2015 bude pokračovat trend, který od roku 2011 lze jednoznačně identifikovat a dojde k poklesu zaměstnanců o další 2000 osob. Data srovnáme s rokem 2012, před prvním vlnou zvýšení mzdových nákladů.

Výsledek: Tabulka ukazuje jednoznačně, že můžeme přepokládat pokračující trend poklesu pracovních míst v oblasti SBS, protože pokles o dalších cca 2000 zaměstnanců znamená zachování množství vyplacených mezd , což je jediná racionální reakce na stagnující respektive klesající ceny v oblasti SBS.

Závěr

Zvyšování mzdových nákladů formou navyšování mzdových „tarifů“ zaručení mzdy vede k likvidaci pracovních míst.

Likvidace pracovních míst je markantní zejména v oblasti, kde mzdové a personální náklady činí přes 85-90% celkové ceny služby. Zobecňujeme tak poznatek z oblasti SBS.

Ve vztahu k bodu b) lze tvrdit, že na tomto stavu se podílí zásadní měrou sám stát,který diktuje subjektům, kolik musí minimálně vyplácet zaměstnancům. Na druhou stranu stát – není ochoten své vlastní požadavky promítnout do své politiky nákupu a preferuje subjekty, kteří soutěží v podstatě pouze o „dotace“ formou získání zakázky za nejnižší cenu (získaná zakázka je podmínkou získání dotace). Nebo jinak, stát přímo preferuje subjekty, kteří porušují platnou legislativu zásadním způsobem. Stát tak nakupuje od „pašeráků“, ačkoli vydává miliardy na „finance“.

MPSV a celá současná vláda se mýlí, když tvrdí, že zvyšování minimálních mezd nemá vliv na nezaměstnanost. Má, a naše výpočty, statistická data a reálná zkušenost to dokazují.

V Praze, dne 26.03.2015

Mgr. Radek Zapletal
tajemník