Konference University Tomáše Bati

„Myslící“, inteligentí budova (dále IB) je skutečně lákavá představa, zejména při obrazotvornosti, že nás zbaví starostí, vše za nás zařídí a udělá. Taková motivace je pro nás lidi zřejmě přirozená. Každý je rád bez starostí a určitě si i občas zalenoší. Je to však představa z oblasti sci-fi, vždyť člověk je tvor myslící a přesto své myšlenky vždy nevyužívá ve prospěch dobra, dělá chyby a čas od času se zdravotně „pokazí“.

Takové přirovnání je nutné mít na paměti, pokud hovoříme o IB a jejich vztahu:
a) k bezpečnosti IB samotných (jejich zdraví = kvalita stavby)
b) k bezpečnosti jejich bezprostředního okolí (projev chyb vzniklých ze stavby či provozu IB),
c) k bezpečnosti instalovaných technologií, jinak velmi účinných a prospěšných (možnosti zneužití technologií pro jiné účely = zlé úmysly).
Zcela záměrně nebudu konkretizovat problémy v jednotlivých etapách vzniku takové budovy: – navrhování architektury budovy, – její výstavby, – instalace technologické výbavy. Vím, že tyto procesy vzniku IB mohou značně ovlivnit míru bezpečnosti či nebezpečnosti jejich provozu. Uvedená rizika však spíše spadají do správy věcí veřejných, zejména regionálních správních orgánů výstavby, Policie ČR a Záchranného hasičského sboru. Zde předpokládáme, že by mělo jít o profesionály finančně zajištěné státem, využívající oprávněně svých kompetencí a svěřenou techniku tak, aby výstavbu takového komplexu „uhlídaly“.
Investor stavby zcela určitě sleduje návratnost svých prostředků, tedyhledisko ekonomického provozu. Samotná myšlenka budování IBjistě z hlediska ekonomiky vznikla. Investor hledá atraktivní místo, na němž vystaví moderní multifunkční budovu, která tak splňuje velkoukoncentraci vysokéhonájemného od jejich uživatelů. Investor využívá podnikatelské činnosti nájemců k přilákání návštěvnosti tohoto architektonického díla. Ekonomická vize se daří spíše u budov výškových a rozlohou velkých. Jednotlivé špičkové technologie jsou pro malou budovu sice použitelné, avšak neekonomické. Byl jsem svědkem výkladu absolventa vysoké školy, který u státní závěrečné zkoušky užívané technologie demonstroval na svém modelu rodinného domku. Bylo patrné, že problematiku informačních technologií zvládl, ale logicky musíme dojít k názoru, že rodinné domky označení IBpatrně ještě dlouho neponesou.
To nám přináší další bod mého zamyšlení. Iinteligentní budova, která musí být ekonomická, čerpá z různých finančních zdrojů. Nositeli těchto zdrojů, jsou nájemci bytů nebo nebytových prostor. Jde o směs různých firem, úřadů, prodejen, restaurací, kin, garáží či provozoven s nejrozličnějšími službami. Předmět k zamyšlení pro bezpečnostního pracovníka je tedy daný: Jak sladit bezpečnostní plány tak různorodých činností? Z hlediska mé profese, soukromých bezpečnostních služeb, zde vystupují do popředí hned dva velké problémy:
a) Jak zpracovat centrální bezpečnostní projekt, který by respektoval hlediska všech provozovatelů? V budově budou realizovány vertikální i horizontální bezpečnostní zóny, střežení chodeb a střežení jednotlivých prodejních celků. IB musí umožnit zabezpečení přenosové datové sítě a zároveň co nejvíce využít internetové nezabezpečené sítě atp.
b) Jak zpracovat dílčí bezpečnostní projekt určitého prostoru a provozu tak, aby nenarušil bezpečnostní záměr celé budovy nebojejí jiné části? I obyčejný prodej textilních výrobků dnes vyžaduje např. elektronické zabezečení kusů zboží, které se identifikuje na rozhraní konce prodejny a chodeb. Jak střežení zboží, tak dozor chodeb jsou v tak těsném sousedctví, že zvýšeným bezpečnostním opatřením na prodejně můžeme rušit bezpečnostní opatření chodeb nebo skladů.
Tento problém se, zejména těm co jsou zaměstnaní v úřednických pozicích, může jevit jako naprosto nedůležitý. Z hlediska práva a letitých zkušeností však tvrdím, že se právě tento préblém stane bodem přímo neurastenickým. Vždyť jakékoliv porušení bezpečného (klidového) režimu znamená pro komerčního uživatele ztrátu hodnot finančních nebo hmotných a překážkou v dalších činnostech. I sebe kratší výpadek provozu prodejny může být záminkou pro vymáhání škody z hlediska odpovědnosti za provoz budovy a naopak.
Mnohdy může jít jen o dílčí výpadek uživatelských hodnot (klimatizace, topení, osvětlení, nefunkčnost strukturované kabeláže). Pro každého z uživatelských subjektů má však naprosto jiný význam. Pro jedny jde o poruchu banální, kterou lehce překonají, pro druhé jde o relevantní událost, která má až fatální dopady na jejich činnost. Tedy jakákoliv i drobná porucha, byť včas signalizovaná, a posléze opravitelná, vyvolá nutnost zavedení okamžitého náhradního režimového opatření, tedy náhlé změny bezpečnostního režimu.
Z uvedeného vyplývá, že pro bezpečný provoz IB bude zásadním dokumentem detailizovaný bezpečnostní plán režimu celé IB. Plán by měl podchytit požadavky provozu nájemců a jejich potřeby. K zajištění bezpečného chodu IB bude nutný bezpečnostní tým s dalšími pomocníky, specializovanými bezpečnostními agenturami.
Pokud zůstane náhled investorů a správců budov na soukromou bezpečnostní službu podle současné reality, můžeme se dočkat spíše katastrofických stavů při provozu těchto zajímavých stavebních celků. Pro pochopení situace nastíním obraz současného stavu. Regionální správa, obvykle z hlediska územního řízení či krizových scénařů, má možnosti k určité regulaci zřízení stavby a jejího budoucího provozu. Detailní, ale ve svém důsledku zásadní znalost nemá, protože vzájemná komunikace s jednotlivými aplikátory bezpečnostních technologií neexistuje. Větší, a také jedinou, regulační „překážkou“ bývá hasičský sbor, který pochopitelně zcela správně vidí v členité, složité a mnohdy i výškové budově reálné probrémy při záchranných akcích.
Investor si s provozem takových detailů velký problém nedělá a snaží se stavbu velmi dobře pojistit. Má sice zájem na kvalitní, ale především levné výstavbě. Levná stavba má však svá „pravidla“. Dochází k nedokonalostem v půběhu výstavby a instalaci technologií, které se posléze projeví při provozu. Zatím účelem je také vybraná facility firma, která má za úkol tyto ztráty přenést na uživatele, nikoliv zpět na dodavatele stavebních prací. Správcovské firmy, pro dosažení alespoň normálního zisku se snaží ušetřit, a proto si sami, zcela neodborně, zajišťuji různé bezpečnostní prvky, najímají zaměstnance nebo z hlediska nejnižší ceny najímají k základním úkolům bezpečnostní firmy. Dochází k naprosto nekoordinované a neprofesionální bezpečnostní činnosti. Jediné měřítko bezpečnosti je hodnocení „korunou“, tedy vyhrává nejlevnější způsob bez ohledu na to, jaké kvality vůbec dosahuje.
Prvky měření energií, regulace průtoku médii, informačního přenostu dat v mnohých případech několikanásobně předčí práci zkušeného odborníka. Za bezpečnostního odborníka se tedy potom vlastně považují pracovníci dodavatelské firmy, která danou technologii udržuje v provozu. V určitém slova smyslu je to téměř pravda, protože včasný zásah na té či oné technologii zabrání vzniku materiálních škod, nebo škod na provozech jednotlivých uživatelů. Právě užívané informační, bezpečnostní a regulační technologie jsou především vyzdvihovány, ale na druhé straně je naprosto opomíjeno nastavení režimových opatření dle způsobu užívání daných prostor, jejich vzájemná propojenost a koordinace v rámci celé IB.
Aby byla pozměněna současná praxe, neuchylují se činitelé komerční bezpečnosti pouze ke kritice. Již v předstihu předpokládali jaký vývoj v komerční bezpečnosti bude. Proto pomáhají s vytvořením a chodem vysokoškolského vzdělávání svých budoucích pracovníků jak na FAI UTB Zlín, tak v dalších pedagogických zařízeních. Proto jsme to byli my, činitelé v komerční bezpečnosti, co iniciovali přísnější vstup do bezpečnostního oboru jak pro podnikající subjekty, tak pro zaměstnance, což je doloženo novelou živnostenského zákona ze dne 25. 6. 2008.
Jsme si plně vědomi, že budoucnost patří bezpečnostním technologiím, inteligentním budovám a technice, kterou budou obsluhovat pracovníci k tomu odborně připravení. Jen vzdělaný bezpečnostní odborník získá tolik vědomostních a morálních zábran, aby na vlivné managerské pozici nepřipustil diletantismus a „obludnosti“, které jsem se snažil ve svém příspěvku nastínit. ASBS ČR bude i nadále podporovat úsilí University Tomáše Bati a jejích pedagogů v dalším rozvoji oboru bezpečnostních technologií. Chtěli bychom problematiku IB, ale i dalších informačních technologií řešit v bakalářských a inženýrských pracech. Moc se nám to nedaří, zejména díky špatně nastavenému výběru diplomových témat i určování vedoucích a oponentů těchto prací. To jsou však problémy odstranitelné a věřím, že během několika let vzniknou velmi kvalitní práce, které předčí i závěry konference jako je ta dnešní.