Konference IDET

ÚVOD:

Můj příspěvek do mezinárodní konference o bezpečnostním managementu a společnosti zdůrazňuje činnost specifické skupiny fyzických a právnických osob působících v oblasti bezpečnostina komerční bázi a sloužících k bezpečnosti jiných právnických osob a občanů. Její postavení se v mnohém liší od standardních bezpečnostních služeb státu, které jsou státem vytvořeny a řízeny na podkladě specifických zákonů.

Komerční bezpečnost existuje de facto sama o sobě, neboť její existenci vyvolaly společenské vztahy a potřeby společnosti. Přesto její popis v zákoně nebyl dlouhá léta dán, přestože se jedná o oblast dotýkajících se velmi blízko aktivit svěřených pouze státu.Domnívám se proto, že zamyšlení se nad některými aspekty komerční bezpečnosti je užitečným počinem na tomto setkání odborníků, kteří bezpečností služby obvykle chápou z pohledu státní správy, armády či policie.

Dovolte prosím, abych vysvětlil komerční bezpečností činnost z pozice představitele největšího uskupení bezpečnostních firem v ČR, kterým se stalo oborové sdružení Asociace soukromých bezpečnostních služeb ČR (dále jen Asociace) a Security klubu (dále jen klub), který je v oboru sdružením svazu zaměstnavatelů.. Tyto dva subjekty vytvořily nadstavbovou organizaci Unie soukromých bezpečnostních služeb (dále jen (Unie). Unie, prostřednictvím svých členských, bezpečnostních firem, obstarává zaměstnání cca 22.000 zaměstnancům. Nejde o číslo náhodně vygenerované. Jde o podklady vybrané z firemních údajů, obligatorně podložených platbami sociálního a zdravotního pojištění a daňových odvodů.

  1. VYMEZENÍ PŮSOBNOSTI KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI, VYMEZENÍ POJMU KOMERČNÍ BEZEČNOST

1.1.Vymezení působnosti komerční bezpečnosti

Pojem bezpečnost zahrnuje velmi široké spektrum činností. Zahrnuje do sebe ochranu státního území, obyvatelstva, ochranu lidských a společenských zájmů až po ochranu jednotlivce, jeho zdraví, života a majetku, před všemi škodlivými jevy a událostmi, které můžeme předvídat či ovlivňovat lidskou činností nazývanou bezpečnostní ochranou. Ve které části tak širokého spektra bude komerční bezpečnost vlastně působit? Pro správné chápání obsahu komerční bezpečnosti je potřebné vymezit tuto součást bezpečnosti jak pozitivně, tak negativně.

Obsahem komerční bezpečnosti v negativním vymezení znamená určit činnosti, které do komerční bezpečnosti nemohou spadat. Jsou to určitě bezpečnostní činnosti realizované bezpečnostními subjekty popsanými ve speciálních zákonech o Armádě ČR, o Policii ČR, Městské a obecní policii, o vězeňské službě či celní správě. Obsahy těchto zákonů jasně vymezují co je svěřeno a za jakých okolností výhradně těmto subjektům a nelze proto jejich činnost měnit či nahrazovat jinou bezpečnostní formou. Pozitivní vymezení se naopak opírá o existenci takových bezpečnostních činností, které de facto existují nezávisle na těchto subjektech a dokonce se dále spontánně vyvíjejí dle potřeb obyvatelstva, trhu nebo logicky vyplývají z právní úpravy společenských vztahů.

Do pozitivního vymezení patří ochrana majetku jedince, převoz peněz a cenností fyzickým a právnických osobám, detektivní služby, které plní přímo dikci občanského soudního řádu §120, kde je dána povinnost účastníků řízení označit důkazy, sloužící k prokázání svých tvrzení. Je tedy logické, že potřeba evokuje soukromě bezpečnostní činnosti těch jedinců, u kterých taková potřeba vzniká.

Nesmíme však zaměňovat termín soukromá bezpečnostní činnost a komerční bezpečnostní činnost v libovolném sledu.. Je potřebné názvy skutečně používat ve správném kontextu. Proto tyto odlišnosti vysvětlím.

Soukromou bezpečností činností (dále jen SBČ) můžeme nazvat jakoukoliv soukromou bezpečnostní aktivitu, kterou realizuje fyzická či právnická osoba ve svůj prospěch nebo ve prospěch jiného subjektu, který ji svou bezpečnostní problematiku svěřil. Příkladem jsou vlastní firemní ochranky, vlastní firemní vyšetřovací, detektivní týmy. Obsahem takové bezpečnostní služby jsou bezpečnostní metody, technologie a prostředky, které nejsou výhradně zákonem určeny k výkonu státních složek. U prostředků tzv. povolených je dokonce možné, že soukromá ochranka bude disponovat bezpečnostními prostředky či technologiemi zdatnějšími než se kterými disponuje armáda či policie.

Z uvedeného vyplývá že, pojem SBČ je širším pojetím nad výrazem komerční bezpečnost..Soukromá bezpečnostní činnost tedy zahrnuje druh bezpečnostních činností, realizovaných jak na komerční bázi, tak na podkladě vlastních představ o zajištění své bezpečnosti. Je pochopitelné, že i v rámci SBČ je nutné činnosti financovat. Nejde však o financování dle zákonitostí komerční bezpečnosti, neboť její bezpečnostní výstupy nezávisí na důsledném dodržování ekonomických ukazatelů a vytváření zisku. U SBČ jde o schopnost vlastníka takové služby financovat, například i ke své potěše či reprezentaci. Je tedy zjevné, že komerční bezpečnostní činnost je soukromou bezpečnostní činností, ale je doplněna o další atribut. Tím atributem je podnikatelská činnost a s ní související podmínka tvorby zisku.

Vrátíme se však zpět k vymezování působnosti a postavení komerční bezpečnosti z širokého pojmu bezpečnostní služby? Vezmeme například hledisko početních stavů zaměstnanců tohoto oboru, které ČSÚ vyjadřuje počtem 54.000 zaměstnanců. Srovnáme-li stavy PČR a AČR můžeme dospět k absurdnímu tvrzení, že úkoly na poli bezpečnosti jsou mezi komerční bezpečnost a dvě mocenské složky rozděleny téměř stejnoměrně. Z hlediska vlastnictví bezpečnostních prostředků a technologií je tomu však zcela jinak. Z hlediska úkolů, práv a povinností, se úkoly nedají vůbec porovnávat, jak již bylo uvedeno v úvodu přednášky. Existuje zcela zjevně více hledisek. Jaké hledisko zvolit? Myslím, že to hledisko, které je pro komerční, obchodní bezpečnostní činnost charakteristické je zmíněná podnikatelská činnost za účelem dosahování zisku. Kdo se bude podílet na tvorbě obratu a zisku? Kdo jiný než ti co tvoří tržbu ve všech ostatních obchodních odvětvích. Jsou to především občané a právnické osoby. Z toho vyplývá i za jakým účelem a pro koho bude komerční bezpečnostní služba poskytována.

1.2.Pojem komerční bezpečnost

Z vymezení obsahu komerční bezpečnosti se rýsuje několik atributů, které determinují použití označení komerční bezpečnost:

  • jde o činnost realizovanou soukromým bezpečnostním subjektem, fyzickou či právnickou osobou, nikoliv státní složkou,

  • jde o činnost realizovanou ve smyslu podnikatelského režimu dle ustanovení obchodního zákoníku, živnostenského zákona a dle platných daňových předpisů,

  • jde o činnost za účelem tvorby zisku, tedy činnost podléhající neúprosným ekonomických parametrům,

  • pro realizaci bezpečnostní činnosti používá zaměstnance a ne osob pracujících v jiném zaměstnaneckém vztahu ( např. Služební poměr příslušníků PČR)

Komerční bezpečností tedy rozumíme soukromou bezpečnostní činnost v tzv. užším pojetí, kde je zjevně respektován prvek povinné ziskovosti ve smyslu obchodního zákoníku, tak jak je předepsán všem podnikatelským subjektům i v jiných oborech .

Komerční bezpečností rozumíme činnost specializovaných jednotlivců, organizací zaměřených na ochranu osob a majetku, činnost soukromých detektivů a technické služby ochrany osob a majetku s cílem tvorby zisku.

Užívání pojmu komerčně bezpečnostní průmysl ve smyslu komerčních bezpečnostních služeb je nepřesné. Komerční bezpečnostní služby jsou jen součástí dalších činností z hlediska průmyslové výroby předmětů, technologií. Patří sem i výroba prostředků ochrany jednotlivce stejně jako systémy a technologie nesoucí označení zabezpečovací, bezpečnostní. Jde o výrobu zámků, signálních systémů stejně jako některých zbraní, či součástí speciálního ošacení. Komerční bezpečnostní průmysl je pojem dosti široký a částečně i proměnlivý. Zcela určitě je v tomto pojmu zahrnuta i komerční bezpečnost se svými třemi složkami, činností soukromých detektivů, ostrahou osob a majetku a technickými bezpečnostními službami, nejde však o označení.

2.VÝZNAM KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI A NEVYŘEŠENÉ PROBLÉMY

2.1. Význam komerční bezpečnosti v národním hospodářství

Komerčně bezpečnostní služby (komerční bezpečnost) dosáhly v posledních deseti letech značného rozvoje a znamenají velmi významnou hospodářskou oblast s možností tvorby zaměstnanosti. V oblasti poskytování veškerých služeb obyvatelstvu jsou co do početnosti zaměstnanců a produkovaného finančního obratu na jednom z předních postavení. Komerční bezpečnostní služby svou činností plní významný prvek zaměstnanosti obyvatelstva, neboť kapacity bezpečnostních podniků jsou schopné do sebe absorbovat podstatné procento nezaměstnaných.

Navzdory těmto pozitivním celospolečenským atributům se až v roce 2008 dostalo tomuto oboru, bezpečnostnímu komerčnímu průmyslu, pozornosti ze strany vlády a parlamentu. Prvního zákonného vymezení obsahu těchto služeb se dostalo teprve novelou živnostenského zákona 25. června 2008, v rámci novely zákona o Policii České republiky č. 283/2008 Sb. Byl pozměněn obsah živnostenského zákona, který dříve obsahoval jen názvy činností. Jejich stručný obsah byl proveden pouze formou vládního nařízení č. 469/ 2000 Sb. I z toho je patrné, že deset let zde neexistovalo ani minimální právní zakotvení obsahu těchto služeb. Právě zmíněná novela vnesla popis komerčně bezpečnostních činností do živnostenského zákona přímo a tím byl dokončen proces legalizace této významné hospodářské činnosti tak, jak by podstatné společenské vztahy měly být v právním státě upraveny.

Je paradoxem, že tyto služby získaly po 15 ti letech své existence teprve své samostatné statistické číslo oboru - ekonomické činnosti (OKEČ). Je tím téměř doložené, že státní úředníky příliš nezajímá od koho a za jakou činnost čerpá „stát“ daně na jejich platy.

Popisované změny nebyly navíc vyvolány iniciativou zákonodárců či úředníků, ale právě iniciativami bezpečnostních firem, respektive jejich společenstev, Asociací soukromých bezpečnostních služeb ČR a Security clubu.

2.2.Nevyřešené problémy na úseku komerční bezpečnosti

Přestože soukromé bezpečnostní služby mohly vzniknout jen obnovou formy soukromého vlastnictví, tedy až po roce 1989, dostalo se od zákonodárců a polistopadových vlád otázce ochrany soukromého vlastnictví pramalé pozornosti, ač všechny vlády po listopadu 1989 deklarovaly soukromé vlastnictví za základní stavební prvek nového způsobu hospodaření. Neustále přetrvával a přetrvává názor, že otázky bezpečnosti jsou ve výhradní kompetenci státu. Občan či právnická osoba v tomto pojetí zřejmě žádná práva nemají. Dokazuje běžný laický názor na tyto služby, který soukromé bezpečnostní službě přisuzuje nadsazený význam „ soukromé policie“ nebo opačně se domnívá, že žádné bezpečností kroky soukromá bezpečnost konat nemůže. Právnické osoby, podnikatelské subjekty a jejich bezpečnostní referenti dokonce vztahují soukromě bezpečnostní činnost při ochranně osob a majetku pouze k tlaku pojišťoven, které na pojistníku vyžadují garanci alespoň minimálního bezpečnostního zajištění.

Všechny tyto názory mají chybný předpoklad a to hrubou neznalost práva a neochotu nést za svá jednání důsledky. Představy společnosti o zajištění bezpečnosti občana jsou jistě ovlivněny érou socialismu, kdy stát bezpečnostní služby výhradně soustředil na sebe a také je vykonával. Občan si zvykl, že do této sféry nemůže příliš zasahovat. I když dnešní podmínky zejména osobní bezpečnosti jsou diametrálně jiné, občan i právnické osoby v tomto „bývalém“ náhledu ochotně setrvávají, neboť nehodlají nést za svá jednání důsledky, natož investovat do bezpečnostní problematiky finanční prostředky. Pro občany je navíc takový postoj pohodlný.Uvedené představy laické veřejnosti o soukromé bezpečnostní činnosti jsou v pojetí komerční bezpečnosti velmi závažnou obchodní překážkou.

Ještě nebezpečnějším jevem než neznalost laické veřejnosti je tzv. podnikatelská činnost vyjmenovaných státních subjektů bezpečnostní činnosti, kteří odvozují svou existenci na podkladě speciálních zákonů. Je neslučitelné s posláním armády, policie, aby v rámci tzv. ekonomizace své činnosti, nabízely bezpečnostní služby připojení soukromých objektů na pulty centralizované ochrany, služby dohledů v rekreačních oblastech, či dokonce nabízely služby ochrany osob, tak jak to činí dodnes. V rámci bezpečnosti silničního provozu pak Městská policie participuje na podnikatelských programech měst a obcí. Z toho vyplývají taková neproduktivní bezpečnostní opatření jako jsou montáže kamer a radarů na každém rohu. Účel je zřejmý, obce a kraje potřebují dostatek vybraných pokut do stále se nafukujících obecních, městských a krajských rozpočtů. O plynulost a bezpečnost silničního provozu v daném případě nejde.

Jsou i další pseudobezpečnostní produkty, které jsou státními složkami nabízeny. Stačí se poohlédnout po reklamách na internetu, kde zejména složky městské policie mají své ceníky za jednotlivé služby. Je však ještě horším jevem, kdy města a obce pronájmy svých nemovitostí vážou na najmutí takové služby. Zde nejde o služby obyvatelstvu, ale o vydírání a nátlak na obyvatele. Situace, kdy ochranná služba PČR vyřizuje ochranu osob z tzv. třetích zemích pod záminkou předcházení terorizmu, poskytují služby ochrany osob saudským šejkům a plní další služby na úseku významných interhotelů. Nejde o nic jiného než o korupci s zneužívání postavení veřejného činitele. Jde o defraudaci „státních“ peněz. V žádném případě se nejedná o zajištění bezpečnosti pro obyvatele. Navíc toto psedudopodnikání státních složek nemá ani reálnou ekonomickou stránku. Služba je finančně zajišťována z obecního rozpočtu vyprodukovaná služba není závislá na ekonomických parametrech. Dochází k pseudotržnímu soupeření o ceny, kdy skutečná komerce proti dotovaným cenám nemůže postavit žádnou nabídku..

Opakem pak je, že tyto složky nechávají střežit svá sídla, pracoviště, zařízení prostřednictvím podniků komerční bezpečnosti. Ano je to logické. Bezpečnostní podniky dokáží určité služby skutečně provádět levněji než podnik, který by si takovou službu zabezpečoval sám. Otázkou zde pak zůstává cena. Státní správa „podniká“ a vyhlašuje výběrová řízení s motivem, kde vítězem je subjekt nabízející nejnižší hodinovou sazbu a to i za cenu, že tato o desítky procent klesá pod zákonem nařízenou minimální mzdu. Jde již o standardní postup. Jen pro objektivnost dodávám, že toto u zadavatele ze soukromé sféry vidíme jen zcela ojediněle a to tehdy, když on sám nemá potřebné ekonomické znalosti

Pro dosahování nejnižší a konkurenceschopné ceny se některé bezpečnostní firmy uchýlily k tzv. Zaměstnávání invalidních osob, tedy osob při jejichž zaměstnávání je možné čerpat určité úlevy, ale dokonce i státní dotace, kdy celý plat u plného invalidního důchodce je vlastně dotován státem. Skutečnost je pak taková, že práci vykonává někdo jiný, invalidy v lepším případě dostane 1000,- Kč a firma je s dodávanou cenou i na 50 % skutečných nákladů.

Uvedené způsoby chápání komerční bezpečnosti jsou škodlivé a v mnohých aspektech jde o způsoby prorůstání kriminálního prostředí do státních a samosprávných struktur pod závojem tzv ekonomického postupu.

Tyto negativní jevy nutí podniky komerční bezpečnosti ke snižováním nákladů. Firmy se zbavily odborníků, kteří za nízké platy nehodlají prodávat své znalosti. Dochází k nabírání nekvalitních lidských zdrojů, které zpětnou vazbou negativně ovlivňují kvalitní bezpečnostní výkon. Nekvalitní personál nerozumí obsluze stále se vyvíjejících bezpečnostních technologií a tím soukromý bezpečnostní subjekt stagnuje ve svých kvalitách, ale i ekonomickém výkonu. Zákazník si je vědom této situace a proto platí minimum za minimum dodané kvality. Toto zjevně potvrzují veřejné obchodní soutěže, kde rozhodujícím prvkem je nejnižší cena. Kruh negativ v tomto oboru se uzavřel a bylo nutné hledat východiska.

3.DALŠÍ VÝVOJ V OBLASTI KOMERČNÍ BEZPEČNOSTI

Podnikatelské bezpečnostní firmy zmíněný negativní vývoj pochopitelně zasáhl. Není však v silách i té ekonomicky nejsilnější firmy negativní jevy ovlivňovat. Proto se zejména renomované, slušné firmy sdružují do oborových seskupení, sdružení, asociací, klubů. V tomto oboru je registrováno zhruba 15 různých sdružení. Pro další vývoj komerční bezpečnosti však jsou rozhodné jen některá společenstva, která svou činností přímo ovlivňují jak firmy samotné, tak jejich ekonomické vstupy či naopak jsou schopné vytvářet svými iniciativami dostupnější právní, společenské, podnikatelské prostředí. Unie, tvořená ASBS a SC, vytvořila reálný návrh zákonné úpravy komerční bezpečnostní činnosti. Cestou MV ČR předložila Unie tento návrh parlamentu. Hlavní myšlenkou úpravy je definovat odborné činnosti ve kterých komerční bezpečnost může působit a vytvořit právní podklad pro další úpravy tohoto podnikatelského prostředí formou vyhlášek Ministerstva zdravotnictví ČR, které by mělo dát řád k otázce zdravotní způsobilosti pracovníka komerčních bezpečnostních služeb a tak vymítit kšeftování s příspěvkem na zaměstnávání invalidních osob. Ministerstvo vnitra ČR v otázce odborné způsobilosti a Ministerstvo školství a tělovýchovy ČR, které by mělo dát do souladu odbornost, její školící a zkouškovou činnost v oboru. Tím bude zabráněno diletantské činnosti firem a jednotlivců, kteří tvoří podstatnou část „šedé“ ekonomiky bující v ČR.

Přívlastek komerční zařazuje tento úsek bezpečnostní činnosti mezi činnost podnikatelskou, která je jasně upravena v řadě zákonů obecnějšího charakteru jako obchodní zákoník, zákony daňové, zákon o účetnictví, zákoník práce, které přímo ovlivňují tvorbu a užití ekonomické stránky této obchodní činnosti, zejména tvorbu zisku. U bezpečnosti komerční pak značně vystupuje do popředí organizace a tvorba lidských zdrojů a s ní související nákladová položka mzdy. Mzdové náklady jsou mnohdy uhlovým kamenem, zejména u části komerční bezpečnosti nazývané ochrana osob a majetku. Užití bezpečnostních metod je také přímo závislé nejen od odborného názoru jednotlivých expertů, či odborných firem, ale od množství finančních prostředků, které mají experti soukromě bezpečnostní činnosti od zadavatele k dispozici. Proto je nepřípustné v dalším vývoji připouštět k takovému podnikání pseudopodnikání zmíněných složek.

ZÁVĚR

Možnost objasnění atributů komerční bezpečnosti, její odlišnost od pojmu soukromá bezpečnostní činnost, a vyzdvižení charakteristických rysů komerční bezpečnosti, které ji zařazují do oblasti ostatních bezpečnostních služeb a zároveň ji nezaměnitelně definují, považuji v současné době za velmi přínosné. Za tuto možnost děkuji už proto, že mě nedávno šokoval dotaz televizní moderátora, člověka vysokoškolsky vzdělaného, který zcela vážně pokládá občanům a politikům otázku: Vrátí se zpět PČR na stadiony a nahradí bezpečnostní agentury? Tento redaktor své přípravě nevěnoval ani to, aby si přečetl zákon o PČR a věděl, kdy policie může zasahovat. Je zjevné, že valná většina našeho národa se nejen nevyzná v bezpečnostní činnosti, ale zejména nezná ani základní tvorbu práva, kde vlastnictví, v daném případě soukromé, přímo určuje jak má být chráněno a kdo je v prvé řadě za jeho ochranu odpovědný. Hrubá neznalost těchto zákonitostí pak dává možnost zmíněnému redaktoru libovolně nahrazovat činnost vlastníka činností PČR.

Při správné aplikaci bezpečnostních služeb státních, soukromých, tedy i komerčních, může dojít k vytvoření velmi příznivé bezpečnostní situace, která vytvoří pro nás občany příjemné životní prostředí ve kterém se daří tvořivé činnosti každého z nás. Opačná situace je stavem určitě nežádoucím a proto dělejme vše co by mohlo takovému zvratu zabránit. Tím je i toto diskusní fórum, kde jsem mohl svůj příspěvek prezentovat.